ČETBA - INTERNETOVÉ ZDROJE

Jak psát záznam do čtenářského deníku

Závazné parametry záznamu

- záznam bude odevzdán ve vytištěné podobě na papíru formátu A4

- bude použito písmo Times New Roman velikosti 12 při řádkování 1,5

- nastavení okrajů: levý okraj 4 cm, ostatní okraje 2 cm

- mezi odstavci bude běžná mezera, nikoli zvětšené odsazení ani vynechaný řádek

- odstavce budou pro přehlednost číslovány (1.-21.)

celková délka jednoho záznamu by neměla přesáhnout 100 řádek textu

záznam nesmí obsahovat žádné pasáže převzaté z jiných textů (tj. např. z internetových charakteristik díla apod.), tj. veškerý text ve čtenářském deníku musí být pouze a výhradně dílem autora záznamu

- v případě převzetí části cizího textu bude záznam hodnocen stupněm „nedostatečně“

je-li to nutné, lze citovat (v uvozovkách) pouze z textu analyzovaného díla (např. v případě charakteristiky, kdy je třeba dokreslit charakter postavy, lze citovat krátkou promluvu postavy, která tento charakter přiblíží)

- nemůže-li student z vážných důvodů odevzdat záznam ve vytištěné podobě, může jej odevzdat jako rukopis při zachování výše uvedených parametrů

vlastnosti díla, které budou zmíněny v záznamu, musí být dokládány a vysvětlovány, nikoli jen konstatovány

(příklad nedostatečné formulace: Vyprávěcím způsobem tohoto románu je ich-forma.)

(příklad vhodné formulace: Vypravěčem je v tomto románu jedna ze dvou hlavních postav, vypravěč se tedy přímo účastní děje a aktivně do něj zasahuje. Tento způsob vyprávění zároveň znamená, že vypravěč může čtenáři sdělit jen to, co sám ví a vnímá, nedokáže jej tedy seznámit například s obsahem vědomí ostatních postav, což ději dodává mimořádné napětí.)

 

STRUKTURA TEXTU

1. Úplný název literárního díla

2. Jméno autora (a překladatele)

3. Bibliografické údaje o knize

4. Krátké úvodní seznámení s dílem, souhrnná charakteristika

anotace postihující téma a formu díla

- např. okolnosti vzniku díla, doba vzniku díla, příslušnost k literárnímu směru, naznačení tématu díla, pojmenování druhu a žánru, zmínka o ohlas díla mezi čtenáři atd.

5. Stručný záznam obsahu díla

- stručné a přehledné zachycení klíčových tematických prvků, v podstatě výtah z obsahu díla, který ale nesmí být zkreslující

- rozsah: 10 řádek, v případě rozsáhlejšího díla nanejvýš 15 řádek, v žádném případě ne více

6. Ukázka z textu

- rozsah: cca 10-15 řádek

ukázka musí zachycovat klíčový dějový okamžik, klíčovou myšlenku, místo, které je pro téma díla významné (s ukázkou se bude v záznamu dále pracovat)

7. Zasazení výňatku do kontextu díla

- vysvětlení, co ukázka zachycuje a kde je v díle umístěna, co této ukázce předchází a co po ní následuje

8. Téma díla a motivy

- charakteristika tématu a přehledné seznámení s významnými motivickými prvky

- vysvětlení, zda a jak se téma díla projevuje ve výňatku v bodě 6

9. Časoprostor díla

- charakteristika doby a míst spjatých s obsahem díla

- vysvětlení, jak je časoprostor díla patrný ve výňatku v bodě 6

10. Kompozice díla

- struktura díla (díly, části, řazení básní v básnické sbírce atd.; u epického díla dějové linie, jejich počet, rozlišení a vzájemná souvislost)

- charakteristika kompozičních postupů, které jsou v díle použity; pokud je použito kombinace více postupů, je nutno uvést, ve kterých pasážích textu jsou použity které konkrétní postupy

- vysvětlení, jaký kompoziční postup je použit ve výňatku v bodě 6

11. Literární druh a žánr

- přesné vymezení druhu, žánru, případně žánrové formy či žánrového typu (včetně vysvětlení, proč se jedná např. právě o psychologický román, byronskou povídku, frašku apod.)

12. Charakteristika vypravěče (v epickém díle) resp. lyrického subjektu (v lyrickém díle)

- určení vypravěče (lyr. subjektu), vztah vypravěče (lyr. subjektu) k postavám díla, možné autobiografické vazby autor-vypravěč

- určení vnější a vnitřní charakteristiky vypravěče (lyr. subjektu) (je-li to možné)

13. Postavy

- určení vnější a vnitřní charakteristiky hlavních postav a všech postav, které jsou zmíněny ve výňatku v bodě 6

14. Vyprávěcí způsoby

- určení vyprávěcího způsobu použitého v díle (ich-forma, er-forma)

- určení slohových postupů využitých v díle (které postupy a ve kterých pasážích jsou používány)

- určení slohových postupů využitých ve výňatku v bodě 6

15. Typy promluv

- které typy promluv jsou použity ve výňatku v bodě 6 (druhy řeči, formy řeči), vysvětlení, proč se jedná právě o tyto typy (tj. pokud např. ukázka obsahuje polopřímou řeč, je třeba uvést její rysy, podle nichž lze určit, že se jedná o polopřímou řeč)

16. Veršová výstavba

- pouze u veršovaného díla

- ve výňatku v bodě 6 určení a doložení vlastností verše a rýmu (verš volný/vázaný, prozodický systém, určení a pojmenování rytmu, rýmové schéma)

17. Jazykové prostředky a jejich funkce

- ve výňatku v bodě 6 určení jazykových prostředků a vysvětlení jejich funkce

- určení spisovnosti/nespisovnosti, zařazení prostředků ke konkrétní jazykové vrstvě, u konkrétních prostředků určení, zda se jedná o knižní výrazy, historismy, archaismy, neologismy, vlastní jména, zdrobněliny, slova zveličelá, vulgarismy apod.

- rozlišení stylu promluv jednotlivých postav a stylu vypravěče

18. Tropy a figury a jejich funkce

- ve výňatku v bodě 6 určení tropů a figur a vysvětlení jejich funkce

19. Krátký medailonek o autorovi analyzovaného díla

- základní životopisné údaje, zaměření autorovy tvorby, jakými tématy se zabýval, jak byl čtenáři přijímán

- přínos autora ke světové resp. příslušné národní literatuře

20. Literární  a obecně kulturní kontext

- klíčové znaky uměleckého směru, k němuž autor a dílo náleží

- zařazení autora a díla do příslušné historické doby, vlastnosti této doby (např. v jakém státě autor žil, které události byly pro danou dobu v dané zemi významné), charakteristika kultury dané doby (zda např. další autoři tvořili v této době podobná díla apod.)

21. Vlastní hodnocení díla

- v podstatě krátká recenze díla (rozsah do 10 řádek)

- zdůraznění významných vlastností díla, které autora záznamu upoutaly, zaujaly, oslovily (např. hodnocení, zda téma díla může být ještě dnes aktuální, zda může oslovit současného čtenáře apod.)

- tuto část lze psát v 1. osobě jednotného čísla (tedy používat tvary sloves typu „myslím si, zaujalo mě, potěšilo mě“ apod.)

 

v žádném případě nepoužívejte fráze typu „Tato kniha se mi líbila a každému bych ji doporučil.

 

 

Jak psát referát

1. Stručné představení knihy (název, autor, druh a žánr, doba vzniku)

 

2. Tematika

- časoprostor díla

- postavy díla a jejich vzájemný vztah

stručné seznámení s obsahem (dějem)

- vyprávěcí způsob /veršová výstavba

- charakteristika vypravěče/lyrického subjektu

- charakteristika hlavních postav

- téma (témata) díla, významné motivy

 

3. Kompozice

- použité kompoziční postupy + vysvětlení, jak se který postup v díle uplatňuje (v některých dílech jsou kombinovány různé kompoziční postupy)

 

4. Jazyk

            - krátká ukázka související s tématem díla

- určení jazykových uměleckých prostředků v ukázce a vysvětlení jejich funkce v ukázce (tropy, figury, skladba vět, jazyková vrstva, využití přímé řeči, typy promluv atp.)

 

5. Literárněhistorický kontext

            - doba a okolnosti vzniku díla

            - souhrnná charakteristika autorovy tvorby a místo daného díla v jeho tvorbě

- příklady dalších autorů a děl, která mohou s daným dílem souviset (časově, místně, tematicky, příslušností k literární skupině, škole, k literárnímu proudu atp.)

 

6. Význam díla v rámci světové či národní literatury

 

Referent si připraví referát tak, aby jej mohl přednést před třídou. Každý student (a také vyučující) obdrží předem referentem vypracovaný zestručněný obsah referátu (výtah z referátu, nejlépe v podobě bodové osnovy), který bude obsahovat klíčové informace a plný text textové ukázky z představovaného díla. Do tohoto materiálu si student bude během referátu zapisovat poznámky.

Orientační rozsah referátu: 10 minut, cca 100 řádek psaného textu

Orientační rozsah výtahu z referátu (bodové osnovy): cca 30 řádek