ČETBA - INTERNETOVÉ ZDROJE
Web zpřístupňující desítky literárních textů ve formátu PDF - PDF KNIHY
E-knihy ke stažení zdarma - Městská knihovna Praha
1. ROČNÍK
2. ROČNÍK
Alexandr Sergejevič Puškin: Evžen Oněgin
Jak psát záznam do čtenářského deníku
Závazné parametry záznamu
- záznam bude odevzdán ve vytištěné podobě na papíru formátu A4
- bude použito písmo Times New Roman velikosti 12 při řádkování 1,5
- nastavení okrajů: levý okraj 4 cm, ostatní okraje 2 cm
- mezi odstavci bude běžná mezera, nikoli zvětšené odsazení ani vynechaný řádek
- odstavce budou pro přehlednost číslovány (1.-21.)
- celková délka jednoho záznamu by neměla přesáhnout 100 řádek textu
- záznam nesmí obsahovat žádné pasáže převzaté z jiných textů (tj. např. z internetových charakteristik díla apod.), tj. veškerý text ve čtenářském deníku musí být pouze a výhradně dílem autora záznamu
- v případě převzetí části cizího textu bude záznam hodnocen stupněm „nedostatečně“
- je-li to nutné, lze citovat (v uvozovkách) pouze z textu analyzovaného díla (např. v případě charakteristiky, kdy je třeba dokreslit charakter postavy, lze citovat krátkou promluvu postavy, která tento charakter přiblíží)
- nemůže-li student z vážných důvodů odevzdat záznam ve vytištěné podobě, může jej odevzdat jako rukopis při zachování výše uvedených parametrů
- vlastnosti díla, které budou zmíněny v záznamu, musí být dokládány a vysvětlovány, nikoli jen konstatovány
(příklad nedostatečné formulace: Vyprávěcím způsobem tohoto románu je ich-forma.)
(příklad vhodné formulace: Vypravěčem je v tomto románu jedna ze dvou hlavních postav, vypravěč se tedy přímo účastní děje a aktivně do něj zasahuje. Tento způsob vyprávění zároveň znamená, že vypravěč může čtenáři sdělit jen to, co sám ví a vnímá, nedokáže jej tedy seznámit například s obsahem vědomí ostatních postav, což ději dodává mimořádné napětí.)
STRUKTURA TEXTU
1. Úplný název literárního díla
2. Jméno autora (a překladatele)
3. Bibliografické údaje o knize
4. Krátké úvodní seznámení s dílem, souhrnná charakteristika
- anotace postihující téma a formu díla
- např. okolnosti vzniku díla, doba vzniku díla, příslušnost k literárnímu směru, naznačení tématu díla, pojmenování druhu a žánru, zmínka o ohlas díla mezi čtenáři atd.
5. Stručný záznam obsahu díla
- stručné a přehledné zachycení klíčových tematických prvků, v podstatě výtah z obsahu díla, který ale nesmí být zkreslující
- rozsah: 10 řádek, v případě rozsáhlejšího díla nanejvýš 15 řádek, v žádném případě ne více
6. Ukázka z textu
- rozsah: cca 10-15 řádek
- ukázka musí zachycovat klíčový dějový okamžik, klíčovou myšlenku, místo, které je pro téma díla významné (s ukázkou se bude v záznamu dále pracovat)
7. Zasazení výňatku do kontextu díla
- vysvětlení, co ukázka zachycuje a kde je v díle umístěna, co této ukázce předchází a co po ní následuje
8. Téma díla a motivy
- charakteristika tématu a přehledné seznámení s významnými motivickými prvky
- vysvětlení, zda a jak se téma díla projevuje ve výňatku v bodě 6
9. Časoprostor díla
- charakteristika doby a míst spjatých s obsahem díla
- vysvětlení, jak je časoprostor díla patrný ve výňatku v bodě 6
10. Kompozice díla
- struktura díla (díly, části, řazení básní v básnické sbírce atd.; u epického díla dějové linie, jejich počet, rozlišení a vzájemná souvislost)
- charakteristika kompozičních postupů, které jsou v díle použity; pokud je použito kombinace více postupů, je nutno uvést, ve kterých pasážích textu jsou použity které konkrétní postupy
- vysvětlení, jaký kompoziční postup je použit ve výňatku v bodě 6
11. Literární druh a žánr
- přesné vymezení druhu, žánru, případně žánrové formy či žánrového typu (včetně vysvětlení, proč se jedná např. právě o psychologický román, byronskou povídku, frašku apod.)
12. Charakteristika vypravěče (v epickém díle) resp. lyrického subjektu (v lyrickém díle)
- určení vypravěče (lyr. subjektu), vztah vypravěče (lyr. subjektu) k postavám díla, možné autobiografické vazby autor-vypravěč
- určení vnější a vnitřní charakteristiky vypravěče (lyr. subjektu) (je-li to možné)
13. Postavy
- určení vnější a vnitřní charakteristiky hlavních postav a všech postav, které jsou zmíněny ve výňatku v bodě 6
14. Vyprávěcí způsoby
- určení vyprávěcího způsobu použitého v díle (ich-forma, er-forma)
- určení slohových postupů využitých v díle (které postupy a ve kterých pasážích jsou používány)
- určení slohových postupů využitých ve výňatku v bodě 6
15. Typy promluv
- které typy promluv jsou použity ve výňatku v bodě 6 (druhy řeči, formy řeči), vysvětlení, proč se jedná právě o tyto typy (tj. pokud např. ukázka obsahuje polopřímou řeč, je třeba uvést její rysy, podle nichž lze určit, že se jedná o polopřímou řeč)
16. Veršová výstavba
- pouze u veršovaného díla
- ve výňatku v bodě 6 určení a doložení vlastností verše a rýmu (verš volný/vázaný, prozodický systém, určení a pojmenování rytmu, rýmové schéma)
17. Jazykové prostředky a jejich funkce
- ve výňatku v bodě 6 určení jazykových prostředků a vysvětlení jejich funkce
- určení spisovnosti/nespisovnosti, zařazení prostředků ke konkrétní jazykové vrstvě, u konkrétních prostředků určení, zda se jedná o knižní výrazy, historismy, archaismy, neologismy, vlastní jména, zdrobněliny, slova zveličelá, vulgarismy apod.
- rozlišení stylu promluv jednotlivých postav a stylu vypravěče
18. Tropy a figury a jejich funkce
- ve výňatku v bodě 6 určení tropů a figur a vysvětlení jejich funkce
19. Krátký medailonek o autorovi analyzovaného díla
- základní životopisné údaje, zaměření autorovy tvorby, jakými tématy se zabýval, jak byl čtenáři přijímán
- přínos autora ke světové resp. příslušné národní literatuře
20. Literární a obecně kulturní kontext
- klíčové znaky uměleckého směru, k němuž autor a dílo náleží
- zařazení autora a díla do příslušné historické doby, vlastnosti této doby (např. v jakém státě autor žil, které události byly pro danou dobu v dané zemi významné), charakteristika kultury dané doby (zda např. další autoři tvořili v této době podobná díla apod.)
21. Vlastní hodnocení díla
- v podstatě krátká recenze díla (rozsah do 10 řádek)
- zdůraznění významných vlastností díla, které autora záznamu upoutaly, zaujaly, oslovily (např. hodnocení, zda téma díla může být ještě dnes aktuální, zda může oslovit současného čtenáře apod.)
- tuto část lze psát v 1. osobě jednotného čísla (tedy používat tvary sloves typu „myslím si, zaujalo mě, potěšilo mě“ apod.)
- v žádném případě nepoužívejte fráze typu „Tato kniha se mi líbila a každému bych ji doporučil.“
Jak psát referát
1. Stručné představení knihy (název, autor, druh a žánr, doba vzniku)
2. Tematika
- časoprostor díla
- postavy díla a jejich vzájemný vztah
- stručné seznámení s obsahem (dějem)
- vyprávěcí způsob /veršová výstavba
- charakteristika vypravěče/lyrického subjektu
- charakteristika hlavních postav
- téma (témata) díla, významné motivy
3. Kompozice
- použité kompoziční postupy + vysvětlení, jak se který postup v díle uplatňuje (v některých dílech jsou kombinovány různé kompoziční postupy)
4. Jazyk
- krátká ukázka související s tématem díla
- určení jazykových uměleckých prostředků v ukázce a vysvětlení jejich funkce v ukázce (tropy, figury, skladba vět, jazyková vrstva, využití přímé řeči, typy promluv atp.)
5. Literárněhistorický kontext
- doba a okolnosti vzniku díla
- souhrnná charakteristika autorovy tvorby a místo daného díla v jeho tvorbě
- příklady dalších autorů a děl, která mohou s daným dílem souviset (časově, místně, tematicky, příslušností k literární skupině, škole, k literárnímu proudu atp.)
6. Význam díla v rámci světové či národní literatury
Referent si připraví referát tak, aby jej mohl přednést před třídou. Každý student (a také vyučující) obdrží předem referentem vypracovaný zestručněný obsah referátu (výtah z referátu, nejlépe v podobě bodové osnovy), který bude obsahovat klíčové informace a plný text textové ukázky z představovaného díla. Do tohoto materiálu si student bude během referátu zapisovat poznámky.
Orientační rozsah referátu: 10 minut, cca 100 řádek psaného textu
Orientační rozsah výtahu z referátu (bodové osnovy): cca 30 řádek